Category Archives: Filosofie

by

Patent na vkus

Před nějakou dobou jsme s našim kytaristou Mikeshem dumali nad tím, co se honí hlavou lidem, kteří by nejradši uvalili embargo na všechno, co se zrovna jim nelíbí. Bylo to tuším u jednoho konkrétního případu, kdy nějaký chlapík veřejně hlásal v guestbooku na našich bývalých stránkách, že by naši kapelu zrušil a smazal z historie, protože se zrovna jemu nelíbí. Těmto lidem, kteří si myslí, že jsou na světě sami, jsme s Mikeshem vymysleli patent na vkus.

V praxi by to znamenalo to, že pokud třeba já bych si nechal svůj vkus patentovat, byl by pro všechno jen ten můj názor rozhodující. Kdybych například řekl, že se mi nelíbí Kabáti, bylo by to svatý. Kabáti by byly špatná věc, protože se nelíbí panu Yettymu a ten má vkus patentovaný. To by byla dobrá věc, nemyslíte? Continue reading →

by

Vrátit nebo nevrátit majetek církvi?

Církevní restituce, toť velmi omýlané téma posledních dnů. Spousta lidí je proti vyplácení a vracení majetku církvi, ale velká část populace (zejména ta část, která navštěvuje kostely) je pro. Co si o tom myslím já? Když to shrnu, tak vlastně ani nevím.

Z mého pohledu jsou církev a víra dvě odlišná slova. Víra je jakási forma psychické podpory člověka, kterou si pěstuje pro povznesení duše a pocit, že není nikdy sám, ale že existuje něco, co jej drží při životě a přesto, že to dosti často mívá zcela opačný účinek, i při zdravém rozumu. Něco, na co se spoléhá a v čem může vidět jistý vzor nebo vyšší moc. Continue reading →

by

Proč nemám rád zimu…

Tohle mi už říkala spousta lidí. Slýchával jsem to na základce, na střední i potom na vysoké. Na té vysoké už to bylo jen, když jsem si tam chodil pro svačiny do kantýny, jinak jsem s tou školou neměl nic společného. Ale býval jsem tam a slýchával jsem to. A co že jsem to slýchával? No věty jako „Miluju zimu! Ty seš hloupej, víš jak je krásný, když je všechno nádherně bílý? Jako z pohádky. A můžeme lyžovat a jezdit na snowboardu, no prostě bezva.“

Jo, jenže já vám teď povím, proč nemám zimu rád a přebije to všechny ty lyžovačky. Povím vám každodenní příběh mého zimního života. Continue reading →

by

Když rekneš hovnu exkrement, smrdět nepřestane

„Morčata. Proč kurva ti šulini zpívají tak sprostě?“ slýchávám docela často po hospodách od podhroužených opilců, debatujících o tomto problému nad zapatlanou sklenkou zvětralé desítky. Jejich debata by sice, co se sprostých výrazů týče, vydala nejméně za sto sprostých textů od Morčat na útěku, ale takoví už lidi prostě jsou. Já přece nic, to jenom oni. Co mi ale nejde do hlavy je to, proč se nad tím někteří tak pozastavují.

Jsou jistá místa, či situace, kdy je slušná a sofistikovaná mluva podmínkou a napadne to člověka automaticky. Jen těžko si dokážu představit, že by byl někdo takový buran, aby na manažerském večírku, kde se servíruje sushi, prohlásil: „Do prdele, ty smradlavý syrový fišle se nedají žrát. Co do toho serou? Šaraticu?“
To asi ne. Člověk se vyjadřuje slušně a taktně. Continue reading →

by

Bubák jménem 2012

Strašidlo konce světa je snad stejně staré, jako lidstvo samo. Proroci, šarlatáni, věštci, blázni, podle těchto všech už svět skončil nejméně stokrát. Posledním z těchto proroctví je konec lidstva, jenž nastane zároveň s koncem májského kalendáře. Tato katastrofa má dokonce i přesné datum (to tu ještě nebylo). Je to 21.12.2012, což je přesně ten den, kterým májský kalendář končí. Tento den má prý na lidstvo přinést oheň i vodu, zhoubu i naději. Zkázu lidstva, kde přežijí buď jen ti nejsilnější, nebo vůbec nikdo. Jsou tu dokonce i nové teorie, podle kterých ten den přistanou na Zemi ufouni a hodné lidi odvezou s sebou do kosmu. Nevím, jestli v tom má prsty zrovna májský kalendář, ale až na ty mimozemšťany, myslím, že tyto možnosti jsou velmi reálné. A to tak reálné, až mě to děsí. Continue reading →