Category Archives: Humor

by

Další koncertní civilizace

Pokračování článku Záhady koncertních civilizací.

Nemužouti

„Nemůžou! Nemůžou!“ ozývá se z publika po dohrání poslední skladby oblíbené kapely. Tyto pokřiky mají zdroj ve vytrvalých hrdlech příslušníků kmene Nemužoutů. Takových pokřiků má tento kmen mnohem víc. Nejčastěji můžeme slyšet například Eště jednu nebo obligátní Coje coje cojecojecoje. Tito lidi tak vyjadřují své přání, aby kapela naklusala zpět na pódium a zahrála ještě nějaký ten přídavek. Vzhledem k tomu, že je tento kmen zcela neškodný a tvoří nepostradatelnou součást vystoupení, kapela jim většinou vyhoví. Tedy vyhoví jim jednou, dvakrát, maximálně třikrát a pak se musí vytratit nadobro, protože Nemužouti jsou schopni své pokřiky řvát ještě dlouho poté, co je interpret z koncertu už dávno doma vykoupaný a zachumlaný v peřinách. Kdyby jim vyhověl vždycky, jeho vystoupení by trvalo třeba i týden. Nemužouti umí skvěle vyhecovat zbývající členy publika, což většinou rozproudí velký kotel. Proto by neměli na žádném pořádném koncertě chybět. Continue reading →

by

Slovník Facebookových výrazů a slov

Pokud se pohybujete na Facebooku, je dobré znát výrazy, které se často používají v komentářích a ve statusech, abyste se lépe orientovali v tom, co chtějí sdělit uživatelé světu. Pro ty, kdo neví, co Facebook znamená, je to moderní dětské hřiště, akorát bez písku a houpaček, nebo (a to i v mém případě) virtuální prostor pro plácání nesmyslů, aby nám všem bylo trochu veseleji :) Pokusím se sepsat njepoužívanější fráze na Facebooku v „lidském“ znění a za ně vždy umístím výraz, který pro ně používá Fejsbůk komunita. Continue reading →

by

Vyhlášení antinobelovek za rok 2011

Každý rok se kromě nobelových cen udělují i jejich opaky, takzvané Ig Nobel Prizes (Ig je zkratka slova ignoble, což se dá přeložit jako neseriózní, žertovný, nevážný). Je to prosté, tato cena se uděluje lidem za nejdebilnější výzkum, či nejdebilnější přínos v oboru.

Letos je to zase pěkná úroda jitrnic z badatelského světa a celkem jsem se u jejich „příspěvků k vylepšení společnosti“ zasmál. Zde jsou: Continue reading →

by

Je kýbl žena?

Pokračování článku Kýblismus – nová víra a náboženství

„Světu ukázala směr svatá šestice apoštolů. Díž, Káď, Štoudev, Putna, Šoufek a Džber. Tito spojili svá dna i ucha, aby dali světu spasitele. Tak lidstvo poznalo našeho zachránce a mesiáše! Tak přišel na svět praotec Vědro.“

Toto se píše v Kýbli svaté, kterou snad i jednoho dne dokončím. Ovšem nikde se nepíše, zda je vlastně kýbl muž, či žena. Podle rodu z pravidel českého pravopisu, je zjevné, že je to TEN kýbl. Ovšem, je jeho pravé pohlaví skutečně mužské? Odpověď nemusíme hledat dlouho, protože vám ji prozradím. Ne! Není! Ač to zní divně, kýbl je rodu středního, čili TO kýbl. Continue reading →

by

Dopis z budoucnosti

Na zahradě za domem máme malou stavbu, připomínající zednickou buňku na nářadí. Akorát je zděná. Je to prý bývalá prádelna. Kdysi dávno se do této malé stavbičky chodilo s valchou a s neckami prát prádlo. A protože já jsem člověk zvídavý, chodím do této „stodůlky“ pravidelně relaxovat (schovávám si tam cigarety a chladím pivo) a prohrabovat se věcmi, které tam zůstaly po prapředcích.

Jednoho dne jsem pod starým vědrem a hustilkou na kolo objevil zaprášený dopis, ušpiněný od olejových skvrn. Přinesl jsem si jej domů a začal luštit písmo pod fleky od oleje. Hned na začátku stálo:

„Zpráva do minulosti … Veronik Plašivý, 2037“
Continue reading →